Trochu z historie

Slovo káva označuje zrna kávovníku, keře druhu Coffea, a povzbuzující nápoj připravený z těchto zrn.
Kávovník je pravděpodobně etiopského původu z provincie Kaffa. Nejznámější pověs hovoří o pastýři z Abyssinie (nyní Etiopie), který se jmenoval Kaldi a který zjistil povzbuzující účinek tohoto keře na ovce, které ho spásaly. Zkusil povzbuzující účinky sám na sobě a poté jej doporučil mnichům v nedalekém klášteře, aby zůstali bdělí během nočních bohoslužeb. Podle stejné legendy tito mniši náhodou zjistili, že kávová zrna lze pražit a že nápoj, který z takto upražených zrn připravili, má stejné účinky, ale chutná mnohem lépe. Od těchto dob se kávová zrna a nápoj z nich připravený považovaly za drahocenný povzbuzující prostředek, přestože lidé neznali důvod, proč na ně káva působí takto povzbudivě.

Ve 13. a 14. století se kávová kultura rozvinula přes Rudé moře do sousední Arábie, kde její popularita těžila především ze zákazu konzumace alkoholu Islámem. Systematické pěstování kávy začalo na terasovitých zahradách v Jemenu. Poptávka po kávě se rozšířila od Mekky a Medíny, kde se pravidelně stékaly proudy poutníků z mnoha oblastí. Káva se nazývala K’hawah , tak Arabové označovali všechny nápoje rostlinného původu včetně vína. V roce 1630 přistála první loď s nákladem kávy v Benátkách a brzdy nato se začaly otevírat první kavárny, zvláště v Itálii, Británii, Nizozemsku, Francii a Německu. Jen v Paříži bylo roku 1689 již dvě stě padesát kaváren.
Turecký velvyslanec na dvoře Ludvíka XIV. ji předkládal svým hostům při každé příležitosti, až se tento zvyk stal všeobecnou módou. Francie se pak stala největším spotřebitelem kávy v Evropě.

Až do konce 17. století se káva pěstovala pouze v Etiopii a v Jemenu. Holanďané však později tento monopol rozbili a začali pěstovat kávu ve svých východoindických koloniích ? zvláště na ostrově Jáva. Do začátku 18. století rozšířily koloniální mocnosti kávu do karibské oblasti Latinské Ameriky a do Brazílie. V polovině 19. století se káva stala jednou z nejdůležitějších světových obchodních komodit.

Něco o pěstování kávy

Káva roste v tropických a subtropických oblastech. Pás, ve kterém se dnes pěstuje, zahrnuje přibližně sedmdesát pěstitelských zemích a rozkládá se mezi 23. stupněm severní zeměpisné šířky a 25. stupněm jižní zeměpisné šířky. Kávovník potřebuje průměrnou teplotu mezi 17 a 23 °C, hojně srážek a dobrou půdu.
Brazílie je největším producentem kávy na světě. V průměru vyprodukuje kolem 29 % celosvětové produkce. Druhý je Vietnam s 11,5 %, třetí Kolumbie s 10 %a na čtvrtém místě je Indonésie s 6,5 %.

Existuje více než 60 různých druhů kávy, ale pro obchodní účely jsou nejdůležitější Arabica a Robusta. Arabica je aromatická káva s dobrou chutí a má méně kofeinu než Robusta, která má poněkud drsnější, zemitější chuť. Káva z výše položených oblastí má zvláště jemné aroma a pěstuje se na plantážích v 600 až 1800 metrech nad mořem. Káva z nížin má odlišné aroma. Obecně řečeno, čím vyšší nadmořská výška, tím vyšší kvalita vypěstované kávy. Neplatí to ale vždy, i plantáže v nižších nadmořských výškách mohou plodit kávu velmi dobré chuti. Dovednost výrobce se pozná podle chuti jeho kávy. Může ovlivnit kvalitu svého produktu výběrem zelených kávových zrn, přípravou různých směsí a pražením zrn při různých teplotách.